Atelier Tsunami
Chátrající objekt postupně přetváříme do kulturního centra evropského významu. Autorem architektonického řešení je ateliér TSUNAMI z Náhoda, který zachoval původní ráz technické stavby a zároveň ji adaptoval na výstavní a společenské potřeby. Areál o ploše 3 400 m² dnes slouží jako galerie zaměřená na středoevropské současné umění a nabízí velkorysé výstavní haly, multifunkční prostory pro přednášky, site-specific instalace i rezidenční programy. Hlavní architektonickou hodnotou zůstala surová krása železobetonové konstrukce, která byla citlivě doplněna o minimální zásahy. Projekt byl formou přímého zadání s úzkou spoluprací mezi investorem, architekty a uměleckým ředitelem galerie. EPO1 se tak stává nejen galerií, ale i výraznou součástí kulturní a architektonické obnovy regionu.
Atelier SAD | Adam Jirkal, Tomáš Kubák
Dvojchalupa (dům rozdělený symetricky na dvě poloviny) je umístěna v prostředí horské luční enklávy. Přístup k návrhu vycházel z hlubokého respektu k místu, přírodě i okolní architektuře. Architektonická koncepce domu navazuje na tradiční podobu krkonošského stavení. Jedná se o jednopodlažní dům s obytným podkrovím a sedlovou střechou, orientovaný podélně po vrstevnici. Půdorys stavby určovala velikost stavební parcely odpovídající stopě původní chalupy. Tradiční hmota domu je doplněna dvěma architektonickými prvky, které nejsou v krkonošské architektuře neobvyklé, avšak zde jsou výtvarně posunuty – jedná se o vikýř na východní straně a příčný rizalit na straně západní. Svažitý terén umožňuje vstup do domu jak z přízemí, tak z podkroví. Hlavní vstupy do obou polovin se nachází ve spodní části objektu. Stěny přízemí jsou na obou stranách rizalitu od okraje střechy ustoupeny, čímž vznikají kryté venkovní prostory. Velkoformátové kameny z podlah původního domu, nyní tvoří část venkovních pochozích ploch. Zděné části jsou z vnější strany tvořeny štětovanými stěnami z kamenů získaných při demolici původní stavby. Upravené místní kameny slouží také jako umyvadla v některých koupelnách, což podtrhuje celkový lokální charakter stavby.
ROSA-ARCHITEKT
Nové kino má nyní dva promítací sály. Velký s názvem „Modrá galaxie“ má kapacitu 256 diváků a menší s názvem „Červený trpaslík“, který je určený převážně pro artová představení, pojme až 39 diváků. „V tomto sále se nám podařilo instalovat nejlepší možnou audiotechniku ATMOS. Ve velkém sále nebylo možné toto ozvučení provést kvůli historickému stropu. Ten je jedinou zcela dochovanou částí původní stavby a nám se ho s vynaložením nemalých nákladů podařilo zachránit,“ upřesňuje trutnovský starosta. Ve vstupní hale se návštěvníci mohou těšit na nabídku občerstvení a oproti původnímu stavu byla navýšena kapacita toalet. Díky bezbariérovému řešení je rekonstruované kino pohodlně přístupné také tělesně postiženým osobám.
CHRAMA
Zázemí fotbalového hřiště ve Studenci ctí polohu původní budovy zázemí. Díky svému protáhlému tvaru odděluje sportovní areál od obytné zástavby a přispívá tak ke vzájemnému oddělení těchto dvou co do způsobu využití odlišných ploch. Zároveň, společně s přilehlou sokolovnou, ohraničuje sportovní areál a dodává mu tak malebnost, podpořenou ještě tím, že samo fotbalové hřiště je oproti těmto budovám umístěno níže. Hygienické zázemí pro hráče je umístěno v od hřiště odlehlejší části budovy, část s klubovnou a zázemím pro členy spolku a diváky, je naopak co nejblíže k hřišti. V podzemním podlaží, jehož vstup umně využívá výškový rozdíl původního terénu, je umístěno hygienické zázemí pro rozhodčí a technická místnost. Nad vstupem do podzemního podlaží je umístěna terasa, která umožňuje další, ještě o něco lepší výhled na dění na hřišti a svým protáhlým tvarem vytváří zdůrazněné zakončení budovy. Z důrazem na co nejhospodárnější využití obestavěného prostoru budovy jsou jednotlivé provozní celky budovy přístupné z vnějšího prostředí, z venkovního zastřešeného prostoru, který slouží jako chodník a zároveň jakási venkovní krytá chodba. Jednotlivé vstupy jsou zvýrazněny tím, že vystupují z roviny průčelí, a navíc jsou i výrazně barevně odlišeny, čímž rovněž pohledově zkracují výrazně podlouhlý tvar budovy. K tomu rovněž přispívá i řešení okenních otvorů. Ty jsou umístěné tak, aby poskytovaly dostatek denního osvětlení, ale zároveň zajistily soukromí uživatelům, jelikož převážná část vnitřních prostor budovy slouží
jako hygienické zázemí.
CHRAMA
Přístavba ZŠ a MŠ Studenec je součástí sportovního a vzdělávacího o areálu ve Studenci a Zálesní Lhotě. Svým severním průčelím společně se stávajícími budovami tvoří jakýsi polouzavřený dvůr, svým jižním průčelím pak vytváří ohraničení předprostoru Amfiteátru, venkovního jeviště, které obec i škola využívají pro pořádání různých společenských událostí. Západní průčelí je navrženo tak, aby plně podpořilo nejlepší výhledy do zvlněné krajiny Podkrkonoší. Budova je spojena lávkou se stávající budovou ZŠ a MŠ Studenec, jejíž nejstarší část je autorskou prvotinou Karla Hubáčka. Z jeho návrhu přebírá prvky bohatého prosvětlení chodeb i tříd, které dopřávají žákům pocit volnosti a toho, že jsou stále součástí okolí, na které se mohou do všech stran dívat. Budova je navržena co nejúčelněji, nejhospodárněji a nejpřehledněji, zejména ve smyslu využití plochy, prostoru a vnitřního uspořádání. Cílem bylo, aby i sama budova byla pro děti v jisté míře učivem. Bohatě prosklené plochy oken jsou doplněny prvky z probarveného betonu, které odkazují na červený pískovec, zatím co fialovo-šedá omítka evokuje barvu melafyru. Právě tyto horniny tvoří podloží budovy. Společné prostory mají strohý interiér s plochami pohledového betonu. Ve třídách je naopak kladen důraz na přívětivé prostředí pro výuku, s dřevěným obložením . Hlavní třída, která slouží i jako společenský sál, nabízí velkorysý prostor s akustickým řešením a různorodě tvarovanými obklady stěn.
Atelier SAD | Adam Jirkal, Tomáš Kubák
Rotterovy boudy vyhráli jak Cenu veřejnosti z on-line hlasování, tak Cenu Kárla Klugeho, o které rozhodli hosté na slavnostním vyhlášení.
Dvojchalupa (dům rozdělený symetricky na dvě poloviny) je umístěna v prostředí horské luční enklávy. Přístup k návrhu vycházel z hlubokého respektu k místu, přírodě i okolní architektuře. Architektonická koncepce domu navazuje na tradiční podobu krkonošského stavení. Jedná se o jednopodlažní dům s obytným podkrovím a sedlovou střechou, orientovaný podélně po vrstevnici. Půdorys stavby určovala velikost stavební parcely odpovídající stopě původní chalupy. Tradiční hmota domu je doplněna dvěma architektonickými prvky, které nejsou v krkonošské architektuře neobvyklé, avšak zde jsou výtvarně posunuty – jedná se o vikýř na východní straně a příčný rizalit na straně západní. Svažitý terén umožňuje vstup do domu jak z přízemí, tak z podkroví. Hlavní vstupy do obou polovin se nachází ve spodní části objektu. Stěny přízemí jsou na obou stranách rizalitu od okraje střechy ustoupeny, čímž vznikají kryté venkovní prostory. Velkoformátové kameny z podlah původního domu, nyní tvoří část venkovních pochozích ploch. Zděné části jsou z vnější strany tvořeny štětovanými stěnami z kamenů získaných při demolici původní stavby. Upravené místní kameny slouží také jako umyvadla v některých koupelnách, což podtrhuje celkový lokální charakter stavby.
Ing. Miroslav Vysušil
Ing. Arch. Matúš Sceranka, Ing. Arch. Zuzana Sceranková, Ing. Martin Havlíček
Všechny součásti dnešní Erlebachovy boudy do sebe zapadají, staré se snoubí s novým, jednotlivé části jsou propojené a celý koncept po všech náročných rekonstrukcích a přístavbách funguje jako jeden celek. V areálu najdete nejen ubytovací kapacity, ale také lobby bar, kavárnu, wellness centrum nebo multifunkční sál, sloužící především pro konference a firemní akce. To nejcennější, za čím se hosté do Erlebachovy boudy vrací, ale nenajdete v interiéru boudy – tou největší devizou areálu je okolní horská příroda a autentická atmosféra života na hřebeni našich nejvyšších hor.
Lidická bouda je historicky významná budova, jejíž základy byly postaveny v roce 1929. Tenkrát byla známá pod názvem „Bohnwiese-Baude“.
Lidická bouda má celkem 18 luxusních apartmánů. Apartmány jsou ideální volbou pro všechny, kteří hledají komfortní bydlení v srdci Krkonoš nebo pro investory toužící po atraktivní nemovitosti na ideálním místě.
GEBAS atelier architects
V samém srdci Krkonoš vyrostl hotel navržený v souladu s přírodou
V chráněném území Krkonošského národního parku navrhli architekti ze studia Gebas hotel zahalený do světlého dřeva. Stojí na místě původního penzionu a hostům nabízí odpočinek na čerstvém vzduchu, pobyt v harmonickém prostředí či vodu z nedaleké louky.
Martin Roubal
Nový objekt FaRRA se stane jakýmsi centrálním středobodem všech roubenek, které pod značkou Roubal fungují a poskytují zázemí svým klientům s vysokými nároky na komfort. Samotná FaRRA je z jiného soudku, architektonicky vzato nese prvky kombinací venkovského rustikálního stylu s modernou, jež v symbióze tvoří výjev luxusu a prostornosti, kde se člověk může svobodně nadechnout a zažít vysněné deja´ vu. Využití dřevěných prvků v interiérech, včetně 250 let starého dubu v recepci, je důkazem, že je práce se dřevem u Roubalů srdeční záležitostí.
ČESKÉ CENTRUM PRO ARCHITEKTURU
Ing. arch. Josef Smutný, předseda
775 550 017
josef@ilex.cz
MgA. Petra Kašková
725 558 412
petra@ilex.cz
Ondřej Votoček
777 269 368
ondrej@ilex.cz
MAS KRKONOŠE
Mgr. Kateřina Fejglová
608 026 115
fejglova@maskrkonose.cz
info@kcza.cz
Ředitel Správy KRNAP
PhDr. Robin Böhnisch