V rámci slavnostního večera v Pivovaru Kluge v Rudníku byla udělena hlavní cena objektu nouzového východu pevnosti Stachelberg. Ceny za speciální počiny byly předány Náplavce a náměstí Míru ve Vrchlabí, další pak souboru staveb s názvem Současný krkonošský dům. Slavnostnímu vyhlášení předcházela i letos debata odborníků v oblasti architektury a územního plánování se zástupci samospráv a dalších organizací z regionu MAS Krkonoše. Krkonošská cena za architekturu se i letos konala za podpory generálního partnera, Nadačního fondu Škoda Auto, který letos poprvé podpoří také regionální Mladoboleslavskou cenu za architekturu.
FOTO Z VYHLÁŠENÍ ZDE
„Loňským ročníkem Krkonošské ceny jsme do českého prostředí zavedli pohled a kritéria regionální ceny za architekturu a rozvoj území. Je to přístup řekněme sousedský, který je v Rakousku, Německu, nebo Švýcarsku základním kamenem péče o vystavěné prostředí. S nabytými zkušenostmi je naším cílem pro druhý ročník udržet diverzitu soutěžících staveb, zásahů v krajině i dalších počinů a zintenzivnit vloni iniciovaný dialog zástupců samospráv a institucí s experty na územní plánování, architekturu a zásahy do krajiny.“
Ing. arch. Josef Smutný, České centrum pro architekturu, z.s.
„Nadační fond Škoda Auto dlouhodobě podporuje rozvoj veřejného prostoru. Jeho přirozenou součástí je kvalitní architektura zlepšující život obyvatel po estetické i praktické stránce, respektující okolí, ale také probouzející dialog. A diskuze je kvasem, který dělá regiony živými a posouvá je kupředu. Proto jsme i ve druhém ročníku podpořili Krkonošskou cenu za architekturu. Jde o skvělou platformu, kde se setkávají odborníci s veřejností a která pomáhá definovat, jak vlastně chceme, aby veřejný prostor v regionech vypadal. Jsem rád, že se na řešení této otázky můžeme s naším nadačním fondem podílet. Ladislav Kučera, Nadační fond Škoda Auto
IXA / Tomáš Hradečný, Benedikt Markel
Nástavba s vykonzolovaným východem umožňuje vystoupit z podzemí na terén v překvapivém místě, které mělo být ukryté hluboko v útrobách nerealizovaného pěchotního srubu S 72 Chlum. Citlivé osazení minimalizuje fyzický zásah do autentické základové desky samotného srubu. Tvar schodiště pokračuje v logice opakujících se ramen původní, 40 metrů hluboké šachty. Nová část je ztvárněna kontrastními materiály podtrhujícími rozhraní mezi původním a přidaným. Betonová část schodišťové šachty byla sanována a dokončena v původním duchu, nástavba s montovanou ocelovou konstrukcí je z vnějšku opláštěná plechem z povětrnostně odolné oceli, z vnitřku lisovanými deskami z dřevité vlny.
Atelier L / Ing. arch. Jana Langerová
Díky rekonstrukci náplavky došlo ke zpřítomnění řeky ve městě, které je s ní neodmyslitelně spjato, které mj. nese její jméno. Díky snížení k hladině vzniká intimní místo pro krátký odpočinek i komunitní akce. Rekonstrukce náměstí Míru ve Vrchlabí zahrnovala stavební úpravy dopravního řešení (nové řešení komunikací, křižovatek, parkovacích stání a chodníků), úpravu veřejného prostranství kolem kostela a přemístění morového sloupu. Dále byla provedena přeložka vodovodního řadu, nové veřejné a slavnostní osvětlení, sadové a parkové úpravy, doplněn byl také městský mobiliář. Úpravami byla obnovena urbanisticko-architektonická kompozice náměstí se snahou zvýšit pobytovou atraktivitu místa.
Bíza Architekti / návrh Jiří Bíza, Tomáš Novotný
Roubený dřevěný dům je umístěn na horním okraji louky, která je za severu krytá původním stromořadím. Hlavní hmota domu posazená po vrstevnici je doplněna menší hospodářskou stavbou orientované kolmo ke svahu. Umístění chalup na horní hranici luk a jejich orientace je v lokalitě tradiční, stejně jako blízké sousedství menších hospodářských stavení. Posazení obou hmot přirozeně vytvořilo krytý dvůr jako intimní část pozemku pro odpočinek a posezení. Jižní fasáda domu nabízí nejkrásnější výhledy a nejvíce slunečního světla. Na této straně je dům maximálně otevřen okny a dochází k úplné redukci stěn. Ostatní strany zůstávají uzavřené, hmotné. Konstrukce domu je navržena jako skeletový systém s výplňovými roubenými stěnami z cedrového dřeva. Tradiční řešení roubené chalupy dotváří sloupy na hraně zápraží, které jsou nutně zavětrovány výraznými diagonálními trámy. Pokoje v podkroví jsou prosvětleny okny ve štítech a galerie velkým střešním oknem nabízejícím daleké výhledy.
A1 / Lenka Křemenová & David Maštálka, Zuzana Sagitariová
Pavel se na místo dožilé německé chalupy, rozhodl navrátit bytí v podobě nové poctivě postavené chalupy, v řemeslném provedení, se současným vzhledem, s respektem ke krajině a komfortem, který je odrazem našeho století. Od dřiny při sekání dřeva až po transcendentí zážitky při pohledu na barokní výjevy oblak nad Sněžkou, nebo hypnotizující plameny v otevřeném krbu – srdci domova. Mohou-li některá místa působit jako zázračná, tak toto je jedno z nich – snahou bylo postavit neméně zázračnou boudu – zachovat kus Země pro další generace.
A1 / Lenka Křemenová, David Maštálka, Zuzana Sagitariová
Boudička je v podstatě velmi skromná a nenápadná stavba na Karlově vrchu. Vypadá jakoby tu stála od nepaměti, neboť její měřítko i detaily respektují chytře místní tvarosloví. Přesto je to stavba mladá a současná. Její šaty jsou zároveň barevným dřevěným deštěním, svá záda částečně opírá do svahu, aby mohla naopak vytáhnout svůj sedlový vikýř blíž slunku. Spodní část je se zemí přirozeně propojena kamenným tarasem z místního balvanů, na části střechy nad dřevníkem se naopak ve větru mihotá horská louka. Když budete mít štěstí, můžete tu zadním seníkovým vikýřem spatřit místního dvanácteráka. Shora od cesty Boudičku téměř přehlédnete, neboť její hmota je pečlivě skrytá pod zdivočelou luční hřívou.
med arkitekt / Dan Merta, Jakub Med, Johana Šimčíková
Stůl je navržen jako symbol tradice česko-polského přátelství. Odkazuje na události spojené se setkáváním českého a polského disidentu, spojené s Malou Úpou a cestou Česko-polského přátelství. V horských lesích se v létě 1978, v době hlubokého komunistického režimu, potkali zástupci českých disidentů s polskými protějšky – setkání, které pomohlo formovat budoucí vývoj v české zemi. Cesta tak i dnes připomíná tyto události a zůstává symbolem setkání.
INK ARCH / Tereza Novotná, Jaroslav Matoušek
Objekt stojí na náměstí Svobody v samém srdci krkonošského města v místě, kde dříve stávala původní stavba veřejného WC. Jednou z hlavních předností návrhu je bezbariérovost, zachování průhledů do údolí a zohlednění stávajících stromů. Autoři pracovali s terénem a umístili toalety imobilních na výškovou úroveň náměstí, díky čemuž mohou zastávku i záchody využívat také osoby se sníženou schopností pohybu.
autorizovaný architekt ČKA, ov-a, www.ov-a.cz | městský architekt Libčic nad Vltavou | porotce proškolený pro architektonické (urbanistické) soutěže
autorizovaný architekt, dříve majitel atelieru www.breakpoint.cz | proškolený porotce ČKA, účastník a organizátor významných architektonických soutěží | Specialista na klimaticky udržitelná řešení a modrozelenou infrastrukturu | ředitel sekce rozhodování o území Magistrátu hl. města Prahy
praktikující architekt, www.a69.cz | pedagog soukromé školy architektury ARCHIP | publikuje a přednáší o architektuře | člen redakční rady časopisu Architekt+ | předseda Platformy městských architektů
praktikující architekt, autorizovaný architekt ČKA, www.atakarchitekti.com | místopředseda Rady architektů města Liberce | účastník architektonických soutěží | nominace v České ceně za architekturu 2022
autorizovaná architektka ČKA a designérka, RMBA Architekti s.r.o., www.rmba.cz
autorizovaná krajinářská architektka, Atelier Rouge, www.rougeatelier.com | zabývá se návrhem veřejných a soukromých prostorů, parků a také koncepcí objektů a instalacemi
Ing. arch Josef Smutný
775 550 017
josef@ilex.cz
Mgr. Kateřina Fejglová
608 026 115
fejglova@maskrkonose.cz